Filozofické kořeny

Pojem ontologie byl převzat z filozofie. Podle Websterova slovníku je ontologie

• odvětví metafyziky zabývající se povahou a vztahy bytí
• konkrétní teorie o povaze bytí nebo druzích existence

Ontologie ("věda o bytí") je slovo, které se podobně jako metafyzika používá v mnoha různých významech. Někdy je považována za totožnou s metafyzikou, my ji však raději používáme ve specifičtějším smyslu, jako tu část metafyziky, která určuje nejzákladnější kategorie existence, elementární substance nebo struktury, z nichž je svět utvořen. Ontologie tak analyzuje nejobecnější a nejabstraktnější koncepty či rozlišení, které stojí v základu každého specifičtějšího popisu jakéhokoli jevu ve světě, například času, prostoru, hmoty, procesu, příčiny a následku či systému.

V poslední době si pojem "ontologie" osvojili i badatelé v oblasti umělé inteligence, kteří jej používají k označení stavebních bloků, z nichž jsou vytvářeny modely světa. Agent (např. autonomní robot), který používá určitý model, bude schopen vnímat pouze tu část světa, kterou jeho ontologie umí reprezentovat. V tomto smyslu mohou pro daného agenta existovat jen ty věci, které jsou v jeho ontologii. Ontologie se tak stává základní úrovní schématu reprezentace znalostí. Příkladem může být množina typů vazeb pro reprezentaci pomocí sémantické sítě, založená na množině "ontologických" rozlišení: proměnlivé-neměnné a obecné-specifické.

Ontologie je původně odvětví filozofie, které se zabývá povahou a uspořádáním reality. Snaží se odpovídat na otázky typu "co je existence", "jaké vlastnosti mohou vysvětlit existenci" apod. Aristotelés definoval ontologii jako vědu o jsoucnu jako takovém. Na rozdíl od speciálních věd, z nichž každá zkoumá určitou třídu jsoucen a jejich určení, ontologie zkoumá "všechny druhy jsoucna jako jsoucna a atributy, které mu náležejí jako jsoucnu". V tomto smyslu se filozofická ontologie snaží odpovědět na otázku "co je jsoucno?" nebo ve smysluplnější reformulaci "jaké rysy jsou společné všem jsoucnům?".

To je to, co lze nazvat "obecnou ontologií" - na rozdíl od různých speciálních ontologií pro konkrétní doménu. Taková ontologie se nezabývá existencí určitých objektů, ale spíše rigorózním popisem jejich forem bytí, tedy jejich strukturních vlastností. V praxi lze ontologii chápat jako teorii rozlišení, která lze aplikovat nezávisle na stavu světa. Zvláště nás zajímají rozlišení:

• mezi entitami světa (fyzické objekty, události, oblasti...)
• mezi kategoriemi na metaúrovni používanými k modelování světa (koncept, vlastnost, kvalita, stav, role, část...)

Výzkum ontologie v tomto filozofickém smyslu je relevantní pro systémy založené na znalostech. Ontologie tvoří základ znalostí používaných v takových systémech.