Komunikace mezi agenty

Sdílení a výměna znalostí je obzvlášť důležitá v multiagentních systémech (MAS). Agent bývá obvykle popisován jako perzistentní entita s určitou mírou nezávislosti či autonomie, která vykonává určitou množinu operací v závislosti na tom, co vnímá. Agent obvykle obsahuje určitou úroveň inteligence, a proto musí mít nějaké znalosti o svých cílech a záměrech. Celý multiagentní systém je vytvářen tak, aby byl schopen dosahovat cílů, které jsou pro jednotlivého agenta nebo monolitický systém obtížně dosažitelné. V multiagentních systémech agent obvykle spolupracuje s ostatními agenty, a měl by tedy mít i určité sociální a komunikační schopnosti.

Aby mohli agenti komunikovat, musí být schopni:

• doručovat a přijímat zprávy - na této fyzické úrovni musí agenti komunikovat přes dohodnuté fyzické a síťové vrstvy, aby mohli doručovat a přijímat řetězce nebo objekty, které reprezentují zprávy
• analyzovat zprávy - na syntaktické úrovni musí agenti umět zprávy analyzovat, aby správně dekódovali jejich části, jako je obsah zprávy, jazyk nebo odesílatel, a také musí být schopni analyzovat samotný obsah zprávy
• rozumět zprávám - na sémantické úrovni musí být analyzované symboly chápány stejným způsobem, tj. ontologie popisující tyto symboly musí být sdílená nebo explicitně vyjádřená a dostupná, aby bylo možné dekódovat informaci obsaženou ve zprávě

U multiagentních systémů jsou první fyzická úroveň i druhá syntaktická úroveň dobře standardizovány organizací Foundation for Intelligent Physical Agents (FIPA), například pomocí specifikace správy agentů a specifikace komunikačního jazyka agentů. Pokud jde o třetí úroveň, tedy sémantiku, existují standardy popisující obsahové jazyky a také standardy popisující použití ontologií.